Osa pneumatik

Osa pneumatik

 

Na kterou osu dát lepší pneumatiky?
Ty dobré dozadu

Pneumatiky na hnací nápravě se opotřebovávají rychleji - obě pneumatiky jsou nahrazeny a auto se musí vypořádat s odlišnou hloubkou dezénu. Ovlivní to bezpečnost jízdy? A na kterou osu dát lepší pneumatiky?
 

Nové pneumatiky: Jaká osa?


Aquaplaning: výhodnější na přední nápravě
zadní náprava: horší boční vedení v zatáčkách

Brzdění na mokru: výhodnější na přední nápravě
zadní náprava: výrazně delší brzdná dráha

Brzdění na suchu: mírně výhodnější na přední nápravě
Na rozdíl od zadní nápravy: tam je poněkud delší brzdná dráha. Nevztahuje se to však na zimní pneu. Jelikož je směs měkčí, použití na přední nápravě by mohlo způsobit delší brzdnou dráhu.

Přejíždění mezi jízdními pruhy za mokra (bez ESP): výhodnější na zadní nápravě
Na rozdíl od přední nápravy: velice nebezpečné

Přejíždění mezi jízdními pruhy za mokra (s ESP): výhodnější zadní náprava
Při změně jízdního pruhu může ESP pomoci napravit rozdíly způsobené různou hloubkou dezénu v bočního vedení (v určitých mezích). S horšími pneumatikami na zadní nápravě se dostaví přetáčivost (zadek auta jde do smyku), to zvládne systém ESP částečně napravit, pokud tato přetáčivost ovšem není extrémní.
 

Je dobré vědět


Rozhodující pro směrovou stabilitu vozidla při zatáčení, stejně jako v přímém směru, jsou boční síly na zadní nápravu. Blokování kol při brzdění nebo vyšší statické tření mezi pneumatikami a vozovkou (příliš rychlé najíždění do zatáček), může najednou vést k nekontrolovatelné jízdě. Zadní část auto "ustřelí" a přechází do smyku. Při zatáčení jsou síly vzhledem k nedostatečné hloubce dezénu velmi silné.
Nedotáčivost nebo-li smyk přední nápravy může být nebezpečný. Problematičtější je ale vybočení zadní části vozidla (přetáčivost), což nejčastěji způsobuje prudké brzdění v zatáčce.

Tip: spousta autoškol nabízí kurzy smyku, kde se můžete naučit zvládat tyto krizové situace.

ADAC a také většina výrobců automobilů doporučují přehazovat pneu asi každých 10 000 až 15 000 km ze zadní nápravy na přední a naopak. Toto opatření zabraňuje nepříjemným formám opotřebení, jako je "pilovité opotřebení", které může mít vliv na jízdní komfort.

Více o pilovitém opotřebení pneumatik si můžete přečíst v našem článku Hlučnost pneumatik.
 

Základní informace a metodika


Zkušební vozidlo: Ford Focus (přední pohon kol, výsledky lze použít i pro vozidla s pohonem zadních kol), ABS, ESP lze vypnout
Aquaplaning: hloubka vody po celé ploše 8 mm, při rychlosti od 55 km/h do 90 km/h
brzdění na mokru, rychlost 80 až 20 km/h na mokrém asfaltu
Brzdění na suchu: brzdění od 100 do 3 km/h na suchém asfaltu
Brzdění za mokra: jízda na hranici ovladatelnosti
Přejíždění mezi jízdními pruhy: na mokru maximálně do rychlosti 140 km/h
 

Závěrem


Různá hloubka vzorku na přední a zadní nápravě může negativně ovlivnit vlastnosti při manipulaci s vozidlem. Testováním se zjistilo, že kritická situace nastává, pokud je hloubka dezénu rozdílná o více než 2 mm. Testování probíhalo v těchto kategoriích: aquaplaning, brzdění na suchu a mokru a přejíždění mezi jízdními pruhy na mokru. 
Společné názory, že na přední nápravě by měly být lepší pneumatiky potvrzuje test - alespoň pokud jde o brzdění a odolnost vůči aquaplaningu. To však neplatí pro kritérium "přejíždění mezi jízdnímu pruhy". Zde se stabilita dramaticky mění s horšími pneumatikami na zadní nápravě i s vybavením ESP. Vozidlo jde zákonitě do smyku, s rizikem závažných havárií. Po zvážení všech kladů a záporů proto musí být starý argument o tom, "kam dát lepší pneumatiky", změněn a odpověď zní velmi jasně na "zadní". Pro směrovou stabilitu je to dokonce rozhodující.

 

 

 

Zdroj: adac.de