Hummer H3 - Lesní manekýn

Když se řekne Hummer… no napadlo by vás malé kulaté autíčko s litrovým motůrkem, nulovou spotřebou a krásně rozesmátým kukučem? Ani nás ne, spíš přesný opak.

Tuhle značku budete buď milovat, nebo z duše nenávidět. Kdo nesnáší americkou prostorovou megalomanii a velmi tradicionalistické pojetí automobilů, toho tento imperialistický přelud asi neočaruje, všechny ostatní ale rozhodně nenechá chladnými.
Tvar vycházející z potřeb armády nabízí minimum křivkových kreací a designérských perel, ale nenechává na pochybách, že tenhle osvalenec nabízí něco nevšedního a v Evropě hodně neokoukaného a to je jeho hlavní deviza. Tlak fousatých kamarádů ze zálivu na ceny ropy je stálý, silný, nepolevující. To, co si nikdo donedávna nepředstavoval ani v nejčernějších snech se stalo realitou a nafta s benzínem, ruku v ruce kráčejí k novým a novým historických rekordům a výšinám. Neoptimistické výhledy zasadily americkým výrobcům nemilosrdnou ránu, kdy prodeje zahraničních značek přesahují jejich vlastní a nevyhýbá se to ani Hummeru z koncernu GM. Model H1 bude stažen a H2 s šestilitrovým osmiválcem a dvacetilitrovou spotřebou se také třese před následky ropné krize. Z celé situace zřejmě nejvíc bodů vytěží nejmenší z řady – „lidovka“ H3. Rozměrově si toho s většími bratry nemá moc co vyčítat, zas takový prcek to není, ale čím je spolehlivě překovává je právě ta diskutovaná spotřeba, trojka totiž umí jezdit už za nějakých 12-13 litrů a to se stává stále zajímavějším argumentem.
Vzhledem k tomu jsme se rozhodli podívat se benjamínkovi na zoubek blíže.

Pohodlí na cesty

Hummer se u nás neprodává na každém rohu a tak nás test přivedl přímo k importérovi do Hummer Centra na hradecké dálnici, kde na nás v horkém letním dni už čekal jeden právě vybalený černý fešák v nejvyšší výbavě Luxury s automatickou převodovkou.
Nejmenší z řady sice je skutečně nejmenší, ale jenom s pohledu značky, protože pokud s ním na silnici nepotkáte někoho ze sourozenců, tak je to prostě největší osobní auto na cestě a i jiným offroadům se z okénka koukáte na střechu, toť asi ten nejzásadnější první vjem. Protože kromě dodávkovitého rozhledu sedíte v příjemně pohodlném interiéru. Ten nabízí v našem případě kožené čalounění sedaček v kombinaci s příjemnými plasty kolem. Ergonomie ovládacích prvků je velmi dobrá, volant má příjemně malý průměr a kůží obšitý tlustý věnec skvěle padne do ruky, na volič automatu dosáhnete pokrčenou pravou rukou a při řazení si můžete loket položit na čalouněnou opěrku, vše přesně tam, kde je to přirozené, Evropana překvapí jen absence pravého ovladače pod volantem, Hummer si vystačí jen s levým. Horší s ovládacími prvky na levé straně, ovládání všech oken v madle dveří máte asi na půli cesty mezi loktem a dlaní a tak jejich stahování za jízdy vyžaduje trochu cviku, nebo asistenci pravačky. Podobně jste na tom při seřizování sedadla, kam se lze při zavřených dveřích dostat přes zmiňované masivní madlo a úzkou mezerou u dveří jen obtížně a lepší je při dolaďování zastavit. To jsou asi nejvýraznější mušky na jinak vcelku pěkně provedeném interiéru. Výhled z něj je díky malým oknům trochu omezenější, ale na druhou stranu masivita sloupků dodává pocit bezpečí a velmi brzo asi na úzké průzory zvyknete a ještě si je oblíbíte. V létě má menší prosklení tu výhodu, že skoro kolmé čelní sklo nepropouští do kabiny přímé sluneční paprsky rozpalující kokpit a dá se tak i při vypnuté klimatizaci pohodlně cestovat jen se staženým oknem. Co se týká vnitřního prostoru, ten je vpředu velmi velkorysý, vzadu se složí i tři dospělí, ale dle našich zkušeností, bychom doporučovali delší cesty maximálně ve čtyřech.
Zavazadlový prostor má slušných 835 litrů, ale nečekejte extra délku, jeho objem je využitelný spíše směrem vzhůru. Potěší i uzavíratelná schránka po pravé straně.

V terénu je doma

Pod přední kapotou žádnou klasiku nehledejte, osmiválce větších bratrů zůstaly ve skladu a sem si našel cestu úspornější čtyřventilový řadový pětiválec Vortec o objemu 3,5 litru s proměnlivým časováním ventilů (VVT) odvozený z šestiválcové jednotky Chevroletu Trailblazer. Ten dává maximální výkon 220 koní a to 2131 kg vážícímu offroadu dodává parametry podobné asi tak jedenapúllitrovým sedanům, zrychlení na stovku trvá 10,6 s a maximální rychlost je omezena na 160 km/h. Spotřeba proto už není tak americká a dá se držet na úrovni 12-13 litrů při brouzdání po okreskách. Při jízdě na dálnici si tento aerodynamický vtip řekne o mnohem více a při dodržování maximální povolené rychlosti se spotřeba šplhá mezi hodnoty 15-20 l, podobně i ve městě.
Ale ten, kdo bude Hummera honit po dálnicích a chtít po něm sportovní výkony na klikatých serpentinách, plně nepochopil o čem že tohle auto je. Hummer je především velmi příjemný společník do terénu, ne tedy extrémního, přeci jen je to už mnohem kultivovanější stroj než původní Humvee, a otloukat ho o kmeny, vývraty nebo ostré kameny by byla asi škoda, ale plně vyhovovat mu budou nezpevněné děravé polní cesty, sem tam překonat strmou louku, nebo až 60 cm hluboký brod. Ani lesní cesty nejsou problém, ale nikdo by asi H3 nechtěl honit tratěmi offroadových maratonů a zanášet si pohodlný interiér bahnem a pískem, ne že by si s tím neporadil, poradí si prakticky se vším, ale od toho jsou tady jiní.
V tom všem terénním řádění řidiči pomáhá bytelný příhradový rám a stálý pohon všech kol s možností plného uzavření mezinápravového diferenciálu, redukcí a samostatným závěrem zadního diferenciálu. Dříve povolí při extrémních náklonech či výjezdech nervy řidiči než by odmítl spolupráci Hummer.
H3 je ale přeci jen o mnoho reprezentativnější než všehoschopné ostré bahenní speciály a spojuje velké pohodlí s jistotou, že když pojedete v současném hodně nestálém podnebí kamkoliv, nemusíte mít strach, že vás kvůli zničené silnici, vodě či bahnu někam nedoveze, s ním cesty hledat nemusíte, on si je vytváří.

Image na rozdávání

Exotika s tohohle vozu přímo čiší. Jede-li po silnici, je zaručeně středem pozornosti a v přítomnosti jiných terénních aut vždycky někde přečuhuje, nezapadá. Je to prostě třída sama pro sebe. Hummera si musíte užívat, jeho velikost způsobuje mezi ostatními řidiči respekt, dobře odhlučněný interiér zase zpříjemňuje kilometry odkroucené po nudných asfaltkách a bohatě dimenzovaný podvozek s přehledem polyká všechny výtluky, záplaty, vyfrézované pásy i zpomalovací retardéry. Jediné, co ho znervózní, jsou poryvy bočního větru, které díky velké boční ploše snadno s vozem zahýbají a to není úplně příjemné, vše se ale naštěstí dá velice snadno korigovat jemnými pohyby volantu a když je potřeba, víte, že čtveřice kotoučů tohle monstrum vždy a včas zastaví.
Hummer H3 si můžete objednat v osmi barevných odstínech, z nichž žlutá a červená dodávají hranatému hromotlukovi zvláštní šmrnc. Základní cena za úroveň výbavy Base - 1 090 000 Kč bez DPH není úplně nezajímavá, a je v ní zahrnuta např. manuální klimatizace, 100% uzávěrka zadního diferenciálu, CD s měničem na 6 disků, tempovat, ABS, ASR, kontrola tlaku v kolech, tónovaná zadní skla, zrcátko s kompasem či elektrická zpětná zrcátka. Následují ještě další dvě úrovně: Adventure a Luxusy, každá přidává 100 000 Kč.
Příplatková výbava by vydala na samostatný článek – je skutečně z čeho vybírat, exteriér lze doplnit množstvím ochranných prvků, na střeše lze namontovat světelnou rampu, uvnitř DVD atd.
Za svoji cenu nabízí H3 velký kus image, velké srdce a pocit, že jste za své peníze dostali „pořádný kus železa“. Pokud se ale nespokojíte jen se základní výbavou a dopřejete svému novému miláčkovi něco z doplňků, může se cena snadno vyšplhat i o polovinu výš. Koupí Hummera se stáváte členem komunity, která u aut vyznává jiné hodnoty než je absolutní hodnota zrychlení nebo maximální rychlost, tady jde o trvanlivost, tvary nepodléhající času a pocit výlučnosti.

Průchodnost terénem:

Technické údaje Hummer H3:

Text: Dan Pejzl

Foto: George Bambulini